Zajímavosti ze Zprávy

Soutěž se konala v Clevelandu, Ohio, USA ve dnech 11-16.5. za účasti více než 1300 finalistů z celého světa (převažující však byl počet účastníků z USA), kteří prezentovali více než 1100 projektů. Soutěže se účastnili i čtyři soutěžící z České republiky. Byli jimi laureáti 24. ročníku národní přehlídky SOČ z června 2002 konané v Holešově:

Jako pedagogický doprovod byl určen Doc. Petr Klán z Ústavu informatiky AV ČR .

Cesta tam začala v sobotu 10.5. ráno v 7:30 a probíhala po trase Praha-Paříž-Atlanta-Cleveland.. Cesta zpět probíhala po trase Cleveland-Cincinnati-Paříž-Praha 

Při cestě z Prahy do Paříže vinou pozdního příchodu pilotů odstartovalo letadlo s více jak 30 min. zpožděním. Ten čas citelně chyběl v Paříži, kdy nám na přestup zůstalo 30 minut a letadlo do Atlanty jsme stihli o vteřiny. Při cestě zpět v Cincinnati letadlo o pár minut uletělo vinou dopravce, takže od letecké společnosti bylo náhradní ubytování, avšak odlet se o den opozdil.

Hned po získání oficiální registrace se náš tým přesunul do tzv. SRC (Scientific Review Committee). Tady sdělují, zda přihlášená práce má nějakou závadu nebo ne, tj. zda vyhovuje poměrně přísným formálním kritériím. Jde o získání tzv. zlatého razítka, které každého finalistu opravňuje k postavení prezentace pro vlastní soutěž. Pokud SRC sdělí nějaké nedostatky, je možné je odstranit přímo na místě. Pokud jsou závažnější, práce je ze soutěžní přehlídky vyřazena. Dvě přihlášky máme bez závad. Pouze Lukáš má problém s abstraktem. Požadavkem je, aby z abstraktu zmizela poslední věta, že práci věnoval obětem násilného napadení Tibetu Čínou. Na možný problém s uvedenou větou jsem Lukáše upozornil již v Praze, Lukáš však na větě trval. V místnosti sousedící se SRC byl k účelu oprav počítač a pomocnice. Ta se přes heslo a přidělené číslo práce dostala k původní přihlášce, uvedenou větu z abstraktu vymazala a přihlášku znovu vytiskla. Vrátili jsme se zpět do SRC, kde jsme přihlášku odevzdali. Poměrně bez obtíží jsme tedy získali zlatá razítka pro všechny tři práce. Myslím, že to je důsledek zvýšené pozornosti z naší strany při přípravě, kdy jsme se na jeden den na počátku února sešli a vše společně připravili s využitím zkušeností z předchozích let. Dávám tedy našim soutěžícím volno k výletu do místní zoo a deštného pralesa, který si koupili.

V pondělí 12.5. ráno v 8:00 zahajujeme stavbu prezentací ve výstavní hale. Organizátoři nám ještě zajišťují redukce k elektrickým zásuvkám, aby bylo možné do nich zapnout notebooky, které soutěžící přivezli, a které doplňují jejich prezentace. V 15:30 máme dvě naše prezentace (Lydie a Lukáš) postavené. Nutné říci, že to měli skutečně pěkně připravené již z domova. Je ještě potřebné vyplnit několik formulářů. Po jejich odevzdání se dostavila kontrola inspektora na splnění formálních kritérií prezentace a její nezávadnosti i bezpečnosti, což je nutné, aby práce vůbec mohly vstoupit do soutěže. Všechny naše prezentace prošly touto kontrolou bez závad, až na jeden problém. Organizátoři požadovali, aby u všech použitých fotografií byl uveden jejich zdroj. Něco si soutěžící pamatovali, něco necháváme na zítra, neboť je čas jít na slavnostní večerní zahájení do nedaleké sportovní haly, která je součástí komplexu Convention Center. Prezentace Lucie a Jany zůstává nedokončená také na zítra. 

Slavnostní zahájení se neslo v duchu soutěže. Dva čtyřčlenné týmy (vědci+technologové) vedené čelnými představiteli Intelu soutěžily ve vědomostní soutěži. Když navrhly nějakou odpověď, ptaly se publika, zda s tím souhlasí. Slavnostní projevy měli guvernér státu Ohio a starostka Clevelandu. Na předtočeném videu se postupně představovaly jednotlivé státy.

V úterý 13.5. se od rána soustředíme na dohledání zdrojů obrázků (pomocí Internetu) a na dokončení poslední prezentace. To se během dopoledne daří a dostáváme příslušná povolení. Odpoledne probíhá zahajovací ceremonie na úrovni města Clevelandu. Je v nepříliš vzdáleném muzeu moderní hudby a technickém muzeu, kde je malé občerstvení a volný pohyb po těchto institucích. Večer se studenty procházím a cvičím prezentace. 

Středa 14.5. je hlavním soutěžním dnem. Výstavní hala je v tento den otevřena od 12:00 až do noci pouze pro soutěžící. K prezentacím se postupně dostavují jednotliví porotci oborových komisí. Každý porotce si krátce vyslechne, v čem práce spočívá a pokládá řadu otázek. Někteří z porotců se s pracemi seznámili předem, tak mají pouze otázky. Letos jsme dostali ke každé práci jednoho tlumočníka, který studentům pomáhá. Setkání s nimi proběhlo dopoledne. Večer je pro soutěžící připravena diskotéka a pro doprovody společenský večer v místním divadle.

Ve čtvrtek 15.5. je tzv. veřejný den (public day). Soutěžící jsou rovněž u svých prací, neboť je veletržní hala přístupná veřejnosti. Zejména okolní školy této možnosti hojně využívají a soutěžící odpovídají na dotazy návštěvníků a referují o své práci. Nutno říci, že zejména práce Lukáše je mediálně velmi zajímavá a prakticky od počátku týdne neustále obklopena diváky, kterým Lukáš vysvětluje princip vzniku zvuku v tibetským mísách a zároveň na tibetské mísy hraje. Také práce Lucie a Jany je graficky velmi přitažlivá a odborně srozumitelná a zájemců je mnoho. Odpoledne probíhá vyhlášení zvláštních cen. Jde o ceny vědeckých společností a dalších asociací. Práce Jany a Lucie získává první zvláštní cenu společnosti Eastman Kodak, která pro každou obnáší fotoaparáty a 1000 USD. Fotoaparáty také získá vedoucí jejich práce. Jde o nesporný úspěch v konkurenci více jak 1100 projektů.

V pátek 16.5. odpoledne je oficiální vyhlášení výsledků celé soutěže.. Ceny předávají významné osobnosti. Český tým na soutěži neobdržel žádnou z hlavních cen.

Závěr

ČR prezentovala tři skutečně nadějné projekty. Pokud bych je měl hodnotit jednotlivě z hlediska možného získání některé z hlavních cen (a při takové konkurenci projektů je vidět každá maličkost), potom:

· Lukáš měl projekt nesporně mediálně velmi atraktivní. Objevil se dokonce i v krátkém filmu o soutěži, který byl promítán na závěr. Lukáš v sobě pěkně spojil odborné schopnosti s verbálním projevem. Protože šlo o experimentální výzkum, kterému chyběla nějaká hlubší teoretická analýza, domnívám se, že právě tohle mohlo na porotce - fyziky působit nepříznivě z hlediska udělení možné ceny mezi dalšími cca 70 projekty.

· Lucie a Jana vsadily spíše na grafické provedení a obrazný popis, jak konstruovat okenní kružby. Příslušná geometrie zůstávala trochu v pozadí jejich obhajoby, prezentace i snažení. I když byla v kategorii týmových projektů, byla totiž na hodnocení zařazena do oboru matematika. A porotci matematici by tam, domnívám se, raději na prvním místě viděli tu matematiku. Možná byly trochu také rezervy ve verbální komunikaci. V každém případě šlo o jednu z nejlepších prací, které jsme zatím na ISEFu měli. Jak svým nápadem, tak svým přínosem. I když to při našem setkání v únoru vypadalo, že děvčata se soustřeďují spíše na matematiku a na SOČ byla práce v tomto oboru, ze zaměření prezentace dospívám k názoru, že jsme možná měli trochu taktizovat a zařadit práci třeba do oboru "Engineering".

· Lydii, ačkoliv řešila problém, který byl pevně ohraničený a společensky zajímavý, chyběl podle mého hlubší pohled do problému, znalosti a profesionálnější zájem. Prostě problémem nežila, ráno s ním nevstávala a večer neusínala. Navíc při prezentaci působila sice mile, ale trochu nejistě. To myslím na každého porotce nepříznivě zapůsobí.

Celkově však myslím, že šlo o nadprůměrnou reprezentaci ČR.

Příští ISEF bude v r. 2004 v Portlandu.